VVS Panská Lhota

O nás

Panská Lhota: Vědecko-výzkumná stanice ÚAM

Vědecko-výzkumná stanice RokLAB v Panské Lhotě zajišťuje zázemí pro archeologické experimenty, workshopy a konference nebo výuku archeologie. K zázemí centra patří plně vybavený konferenční sál s kapacitou 50 osob, badatelská ubytovací kapacita, depozitární a venkovní prostory, vybavená kuchyně pro přípravu občerstvení.

Vybavené laboratoře lze plně využít při workshopech i výuce.

Pravidelně organizujeme:

Vesnický werkstatt: Mezinárodní konference věnovaná vesnickým sídlům a jejich nejen archeologické prospekci a výzkumu. Mezioborové zastoupení na workshopu zajišťuje multidisplinaritu přístupu k poznání struktuře i zástavbě vesnic.
Keramický workshop: Mezinárodní pracovní setkání badatelů ve výzkumu nejen středověké keramiky. Workshop se skládá z přednáškových bloků a provedení experimentálního programu s výrobou keramických nádob různými postupy a výpalem v rekonstrukcích různých typů středověkých hrnčířských pecí. Na výrobě keramických tvarů s ověřováním výrobních postupů stejně jako při samotném výpalu spolupracujeme s LEA v Mayen. RGZM: Labor für Experimentelle Archäologie (LEA)

Facebook

Ekologický provoz a dlouhodobě udržitelný rozvoj základny

V rámci Dlouhodobého záměru MU, se snažíme o rozvoj nejen výuky (praktická výuka, e-learning; Bod 2), popularizaci vědy a výzkumu a poskytování poradenství (Bod 8), ale také o ekologický provoz s co nejnižší ekologickou stopou (Bod 10).

Vědecko-výzkumná stanice je vybavena čistírnou odpadních vod, jelikož v Panské Lhotě se nenachází obecní ČOV. Stav ČOV je neustále kontrolován. S ČOV také souvisí používání biologicky odbouratelných čistících prostředků, které nejen neničí bakteriální složku ČOV, ale jsou šetrné k životnímu prostředí. Třídění odpadu patří mezi samozřejmost a v obci jsou dostupné kontejnery na tříděný odpad jak základních plastů, skla a papíru, tak také kompostu a kovů.

Hospodaříme také s dešťovou vodou, která se využívá především při experimentální archeologii (ať už je to zalévání středověké zahrady, či přimíchávání do jílu na stavbu a opravu pyrotechnologických zařízení, atd.).

Většina žárovek byla vyměněna za úsporné LED žárovky a na chodbách jsou rozmístěny světla se senzory pohybu, aby se eliminoval problém s nevypínám světel na chodbách.

Odkaz na dlouhodobé cíle MUNI zde.

Primární zaměření: panství hradu Rokštejn

Systematický archeologický výzkum hradní lokality Rokštejn (obr. 1) vyvolal nutnost po povrchové prospekci antropogenních reliktů v jeho zázemí, kterým se myslí ekonomicko-politický celek panství (obr. 2). Ten se územně vyvíjel od počátku 13. století s původním centrem ve Střížově a zároveň přeměňoval krajinu na kulturně historickou i s přesunem centra panství na skalnatý ostroh nad řekou Brtnicí a vedl k vybudování (obr. 3) a pádu kamenného hradu a změnám ve struktuře panství s novým centrem v Brtnici, které ovlivňovaly snahy jeho majitelů šlechty (Rutheštejni, Valdštejni) nebo zeměpána (moravský markrabě). Prvními relikty v jeho zázemí a spojené se zánikem hradu v roce 1467 bylo identifikování obléhacích postavení (obr. 4 a 5).

Obr. 1: Věž a palác horního hradu Rokštejn.

Obr. 2: Rozsah panství a ZSV na jeho území.

Situování panství hradu Rokštejna na Českomoravské vrchovině, znamená pozorování kolonizačních snah nejdříve od konce 12. století a přeměnu krajiny v sídelní a ekonomicky využitelnou. Při maximálním spojení archeologických, historických a kartografických pramenů včetně 3D skenování terénu lze získat velmi pozoruhodný a na výpovědi bohatý odraz vývoje regionu (obr. 6). Na panství Rokštejn-Brtnice lze pozorovat zánik 33 vesnických sídel v průběhu 13. až počátku 16. století, jejichž základní ekonomikou bylo zemědělství, případně zemědělství v kombinaci s těžbou (Dašovice). Dalším prvkem krajiny jsou zaniklá opevněná sídla, která jsou buď samostatně stojící v krajině jako hrádky Přímělkov-Spády (obr. 7) nebo Radonín-Střeliště, nebo ve vazbě na sídla Stonařov – Hirschberg.

Další fázi prospekce v krajiny po definování zaniklé sídelní struktury je ustanovování zemědělské krajiny, vyměřování parcel jednotlivých usedlostí a jejich zemědělského zázemí a formování katastrů vesnic (obr. 8). Druhou významnou složkou v regionu je výrazně čitelná těžba nerostného bohatství, ve které dominují zlato a stříbro (obr. 9-10). Kolonizace oblasti spojená v první polovině 13. století s rýžováním zlata a následně s hlubinou těžbou stříbra nebo zlata a stříbra v rámci jednoho důlního díla viz Opatov, patrně Komárovice (obr. 11). K dokladům ekonomických aktivit náleží i vodohospodářská díla, mezi které náleží zřizování vodních nádrží souvisejících s budováním mlýnic nebo již i mlýnů nebo přímo rybníkářství a budování rybničních soustav na tocích a přítocích Brtnice a Jihlávky.