Výzkum

hrad ROKŠTEJN

Systematický archeologický výzkum hradu je spojen s činností ÚAM FF MU od roku 1997. S příchodem prof. Zdeňka Měřínského se stal třetí možností pro studenty oboru archeologie získat zkušenosti při exkavaci torzální památky z období 13.-15. století.

Hrad se nachází na k.ú. Panské Lhoty v údolí řeky Brtnice, vzdušnou čarou 12 km jihovýchodně od města Jihlavy.

Zbytky kamenného hradu se rozkládají na skalnatém ostrohu v levobřeží řeky Brtnice. Ostroh vybíhá ze severu do rozšířeného kaňonovitého údolí z vrchu Pavlice. Hrad zaujímá především parcelu 718 k.ú. Brtnice – Panská Lhota. Jedná se o kulturní památku s rejstříkovým číslem 21329/7-5055, zapsanou do seznamu 3. května 1958.

Přírodní prostředí: V rámci Českomoravské vrchoviny přísluší mikroregion s hradní lokalitou Rokštejn k Brtnické vrchovině. Brtnickou vrchovinu vytváří táhlé hřbety oddělované podélnými sníženinami, jež mají v severní části vrchoviny severojižní orientaci. Střední výška zde dosahuje 578,4 m n.m. a nejvyšší kótu představuje hřbet Špičák se 733 m n. m. Plochou Brtnickou vrchovinu tvoří krystalické břidlice moldanubika s hlubinnými vyvřelinami centrálního moldanubického plutonu a třebíčského masivu. Puklická pahorkatina je zalesněná smrkovými porosty s modřínem a borovicí, vzácněji s bukem, dále se v krajině objevují pole, louky, drobné rybníky s pobřežními mokřady. Situace Zašovického hřbetu je obdobná, dominují smrkové porosty, ojediněle se objevují bučiny, dále pole a vlhké louky. Nad povrch holoroviny se zvedají suky s kryogenními jevy. Říční síť je mřížovitá. Oblast náleží do bukového vegetačního stupně jako nejrozšířenějšího v České republice, zabírá 36 % celého území. Vyskytuje se ve vrchovinách a hornatinách v nadmořských výškách mezi 400-700 m. Mírně teplé a mírně vlhké klima sub-oceánického charakteru se projevuje průměrnou roční teplotou 7 °C a průměrnými srážkami v množství 700 mm. Brtnicko náleží k mírně teplým okrskům s vyššími srážkami. Nižší průměrné teploty dosahují jen 6,5 °C, naopak poměrně vysoké byly srážkové úhrny v letech 1901-1950, kdy se jednalo o 600-700 mm, následně výrazně poklesly v devadesátých letech 20. století (Demek–Mackovčin–Balatka 2006, 18, 86, 256, 368, 515; Měřínský 2007, 6).

hrad Rokštejn na dolním toku řeky Brtnice (wms služba ČÚZK, 1:10000, stínový model)

geologická situace Zašovického hřbetu a Puklické pahorkatiny na dolním toku Brtnice, zjednodušená geologická mapa – světle fialový pás hornin, na nichž je také lokalizován samotný hrad reprezentují melanokrátní granity až křemenné monzonity; okolní horniny vyznačené růžově jsou tvořeny především pararulami až migmatity s vložkami amfibolitů, pegmatitů a granitů (wms služba ČÚZK, Česká geologická služba: Geologická mapa 1:50000)

Stávající podoba hradu: Hrad Rokštejn představuje torzální památku, ruinu hradu. Dochované zdivo lze rozlišit na zdivo z poslední fáze existence hradu, u kterého probíhala destrukce, a zdiva v současné době odkrytá archeologickým výzkumem. V rámci sanace hradu došlo k jejich zpevnění a prezentaci. Areál hradu Rokštejna se skládá z tzv. Horního hradu, Dolního hradu, severního předhradí, západního, jižního a východního parkánu
Současný stav dovoluje shlédnout půdorys i s odkrytými situacemi z proběhlých archeologických výzkumů z let 1958-1965, 1981-dodnes.

Horní hrad: Areál horního hradu je vymezen obvodovou hradbou a stavbou horního paláce. Stávající hradba je z východní strany prolomena vstupní bránou. V jižní části stojí subtilní hranolová věž postavená po roce 1306/1307.  Mezi věží a hradbou vznikla úzká ulička. Tzv. horní palác byl přistavěn ke stávající hradbě. Obvodová hradba horního hradu je zachycená ve dvou stavebních fázích, starší z třetí třetiny 13. století a mladší z počátku 14. století. V současné době rekonstruované substrukce zdiva objektů východně od hranolové věže, které narušily starou obvodovou hradu ze 13. století, jsou přestavbami z prvních dvou třetin 15. století.

Dolní hrad: Areál dolního hradu zahrnuje budovu dolního paláce v jeho jihozápadním nároží, západní zeď paláce je zároveň hradbou dolního hradu. Obvodová hradba dolního hradu je prolomena jen subtilní hranolovou věží ve východní části hradu. K jižnímu a jihovýchodnímu úseku obvodové hradby jsou přiloženy tzv. hospodářské komory označené písmeny A-F. Severně od východní věže stála budova hradní kovárny oddělená od tzv. budovy C úzkou uličkou, která fungovala jako odpadní kanál. Budova C je vložena do severovýchodního nároží.  V severním úseku obvodové hradby přerušuje vstupní brána, která propojuje severní předhradí s nádvořím dolního hradu.

Severní předhradí: Prostor severního předhradí je výrazně narušen výstavbou subrecentních a recentních objektů, které souvisely s provozem papírny a později mlýna, který využívá vodu z náhonu vybudovaného kolem západní až severovýchodní části obvodu hradu. Nové objekty na severním předhradí stojí svým severním zdivem na původní obvodové hradbě předhradí. Původní vstup do předhradí patrně vedl v severovýchodním rohu rekonstruované obvodové hradby předhradí.

Západní, jižní a východní parkán: představovaly poměrně úzký pro hospodářské účely téměř nevyužitelný prostor. Parkánová hradba se v několika úsecích dochovala dodnes. Východní úsek u budovy C byl poměrně dobře přístupný z předhradí a jeho prostor byl pochozí. Západní úsek vystavěný pod skalním sukem umožňoval provoz až na vznikajících terénech, ochoz hradby byl přístupný po mostku z výpadní branky dolního hradu umístěné mezi dolním palácem a skalním sukem horního hradu; jižní úsek parkánu byl nejužší, protože kopíroval upravený reliéf terénu ze starších fází hradu, za jižní parkánovou hradbou byl hrad vymezen hlubokým příkopem svahu zvedajících se k vrchu Pavlice.


 

Historie hradu

11.11.1289: Dětřich z Kněžic vydal listinu, kterou daroval kněžickému proboštovi Jindřichovi, klášteru v Želivu a premonstrátskému řádu patronátní právo kostelů v Opatově a Moravanech (CDM VII, 776-777, č. 147; RBM II, 540, č. 1485). Ve svědecké řadě vedle opatů třebíčského, želivského a zábrdovického kláštera se uvádí Rutho „de Rutensteyn“ a následně až za vročením se obejvují „Bernhardo de Ruthensteyne“ a jeho bratři „Sdyzlao“ a „Wyrschone“. Jen Rutho přivěsil k listině pečeť (http://images.monasterium.net/img/CZ-NA-I/RP/NA-RP_12891111_19_r01.jpg) .

21.4.1325: Král Jan Lucemburský povolil v Praze Hrutovi z Rutensteina prodej vsi Chlupice za 255 marek dobrého stříbra, a to Jindřichovi ze Šenkenberka, který byl Hrutovým zetěm (CDM VI,221, č. 285; RBM III, 420, č. 1078; http://images.monasterium.net/img/CZ-MZA/E57-Premonstrati-Louka/MZAB_13250421_E57-H23-168_r.jpg).

3.5.1359: Ješek ze Střížova zastavil roku 1359 dvůr v Ozřetíně za 10 kop grošů splatných kolem sv. Havla. V listině se odvolává na svého otce Ješka ze Střížova a dále uvádí mladšího stejnojmenného bratra Ješka. Na listině svědčí Hrut z Kněžic, Wykern z Jenišovic a Ješek z Opatova (CDM IX, 103, č. 127; RBM VII/1, 133, č. 205; Měřínský 2007, 19). Ješek s predikátem de Stryezaw přivěsil k listině pečeť s obrazem leknínového listu a opisem S.IEISCHONIS•DE•RVTN//EN.SL†, kde nad gotickým štítem se zjednodušeným leknínovým listem bez stopky je nápis AWIC, EIWIC, HWIC, HVIC nebo HUIC. Čtení tohoto spojení není jednoznačné, lze v něm vidět i podobu SIVIC. Chybějící písmena v opise lze snadno doplnit na formu RUTENSTEN. Další dvě písemena SL dokončující slovo rutensten a nad leknínovým listem spojení písmen mohou tvořit zbytek známého Střížovic nebo neznámého přesto pouţívaného rodového predikátu. SL za predikátem může také být zkratkou původního SE jako senior, když v listině Ješek ze Střížova uvádí svého bratra jako Ješka junior (CDM IX, 103, č. 127; Měřínský – Plaček 1989, 5-6; Měřínský2007, 19-20; Sedláček 2003, 319, obr. 193:12).

Kolem 1360: Střížovici již Rokštejn v majetku nemají, jeho novým vlastníkem se stal právě po polovině 14. století moravský markrabě Jana Jindřich. Došlo k rozdělení původního panství a rokštejnského zboží, kdy majetky původních Ruthenštejnů byly zmenšeny a dále se s nimi nakládalo jako se střížovským zbožím (Přímělkov, Komárovice, Ozřetín, Střížov, půl Smrčného) a odděleným Rokštejnem s Panskou Lhotou, Malým a polovinou Smrčného

1366: V roce 1366 Čeňka ze Střížova přiznala práva na svém majetku svému synovi Ješkovi
ze Střížova (ZDb IV, 70, č. 491)

24.3.1366, 27.3.1366: Markrabě Jan Jindřich odkázal ve svém druhém testamentu, který se dochoval opět jen v potvrzení Karla IV., Brtnici a patrně i Rokštejn spolu s dalším zbožím svému synovi Prokopovi (CDM IX, 323-325, č. 420; CDM IX, 332-334,č. 423).

26.3.1371: Ve třetím testamentu odkázal markrabě Jan Jindřich majetky většinou v jižní polovině Moravy svému synovi Janu Soběslavovi. Jednalo se o hrady Bzenec, Rabštejn (u Mohelna), Rokštejn (u Jihlavy) a Karlsburg (Tepenec), města Ivančice, Pohořelice, Uherský Brod a Ostroh, městečka Brtnici, Rouchovany a Bzenec a třicet dva. Hrad Rokštejn vystupoval jako centrum zeměpanského zboží, k němuž příslušely vsi Lhota (Panská), polovina (Dolního) Smrčného, Malé, Uhřínovice, Jestřebí, Přibyslavice, Číchov (pravděpodobně pouze část na pravém břehu řeky Jihlavy), Petrovice, Okříšky, Římov, Slavice a Stařeč. Samostatně se uvádí Brtnice se soudem a mýtem (CDM X, 138, č. 118; ZDb VI, 98-101, č. , 4, 12; Mezník 1999, 201).

12.1.1376: vydán rozhodčí výrok, který přisoudil rokštejnské zboží a Brtnici markraběti Joštovi (CDM XI, 17-18, č. 16; 18-19, č. 17)

6.2.1378: Čeňka ze Střížova se synem Ješkem prodala a následně intabulovala střížovské zboží Janovi z Holoubka, Bohuši z Ejvanče a Danieli z Čepí, a to vsi Střížov, Přímělkov, Ozřetín s ročnými dvory, Komárovice, půl Smrčného a patronátní právo střížovského kostela (ZDb VI, 131, č. 543; ZDb VI, 140, č. 712).

Rokštejn získává rod Valdštejnů: patrně po 14. říjnu 1398 a před 13. lednem 1399
1399: získání hradů Rokštejn a Sádek, vznik valdštejnského panství na středním a dolním toku řeky Brtnice, v levobřeží Jihlavy v úseku od soutoku s Brtnicí až k Petrovicím a v povodí horní Římovky. Území představuje intabulování části původních střížovických majetků s centrem ve Střížově a vsí v okolí druhého Valdštejnské hradu Sádku (ZDb VIII, 228, č. 227; ZDb VIII, 229, č. 238; ZDb VIII, 229, č. 232; ZDb VIII, 231, č. 275).

1409: smrt Hynka staršího z Rokštejna, pohřben v Jihlavě

2.2.1412: moravský landfrýd stvrdil Jindřich jako Jindřich z Valdštejna odjinud z Rukštejna a přivěsil svou pečeť (Švábenský 1965, 96-97,314)

2.9. a 5.9. 1415: pečetí Jindřich stížné listy do Kostnice (AČ III, 187-193, č. 6; AČ III, 193-195, č. 7)

1417: Existence rokštejnské bojové družiny vedené Bohušem, služebníkem pana Jinřicha (AČ XXXVIII, 32-33, č. 19)

17.11.1421: moravský lanfrýd – pečeť Jindřicha z Valdštejna (AČ X, 246-250, V, zvl. 247)

1423-1424: smrt Jindřicha z Valdštejna

1425: cum quibus dominus de Rutenstein honoratus existit; rokštejnský pán byl poctěn rybami v Jihlavě, za které bylo zaplaceno z městské pokladny (AČ XL/1,111)

1432-1437: doložena existence Zdeňkovy bojové družiny (AČ XXXVIII, 99, č. 63; 103, č. 66; 103-104,č. 67; 104-105, č. 68; 106, č. 70; 107, č. 71-73; LCS III, 89, č. 415; 95, č. 447, 449; 113, č. 567; 114, č. 574; 163, č. 782)

1436: při otevření zemského soudu Jindřich z Valdštejna uváděn jako nebožtík (LCS III, 112, č. 556)

18.4.1437: císař Zikmund Lucemburský potvrzuje Zdeňkovi z Valdštejna list od markraběte Prokopa na hrad Rokštejn a jeho zboží (AČ VII, 579, č. 23)

28.1.1440: zemský landfrýd (AČ X, 258-261, XII)

1441: Zdeněk z Valdštejna vystupuje jako arbitr při urovnání sporů mezi Jihlavou a Táborem (Hoffmann 1999,59-60; Hoffmann – Křesadlo 1971, 37, č. 100; Měřínský 2007, 52; Regesten 26, 111)

1444: majetková narovnání Zdeňka a Jana z Valdštejna: Při majetkovém narovnání dvou generací Valdštejnů v roce 1444 držel Zdeněk z Valdštejna hrad Brtnici s městečkem, Jestřebí pustou Lhotku, Uhřínovice, Lhotu, Malé, Střížov, Přímělkov, Smrčné „a k tomu zbožie hrad Vrchní i Dolní Rukštein“. Synovec Jan drţí sádecké zboţí včetně Slavic, které má zpět Zdeněk vyplatit od Čáslava. I když je hrad Rokštejn uváděn na posledním místě seznamu Zdeňkových majetků, nemění to nic na Zdeňkově oblibě hradu a píše zde svůj dopis Oldřichovi z Rožmberka (AČ IX, 273-275, č. 32;AČ XIV, 11-12, č. 1497; Měřínský – Plaček 1989, 15-16; Měřínský 2007, 55-56)

1444-1448: Spory s pány z Hradce o hrad Sádek a jeho příslušenství a osobní korespondence Zdeňka z Valdštejna s Oldřichem z Rožmberka (LL II, 383-384, č. 442; LL II, 385, č. 444)

25.3.1448, 25.11.1449: Zdeněk z Valdštejna sepisuje na Rokštejně list Oldřichovi z Rožmberka ohledně sporu s Janem z Hradce o sádecký hrad a příslušenství. Originály jsou uloženy ve Státním oblastním archivu Třeboň (AČ XIV, 37, č. 1549; LL III, 320, č. 458; AČ XIV, 46-47, č. 1574)

1450: Rok napjatých vztahů s Rožmberky, spory mezi strakonickou a poděbradskou jednotou. Valdštejně straníci poděbradské jednoty. Zdeněk a jeho syn Jan z Valdštejna opověděli Oldřichovi z Rožmberka v polovině května 1450 na poli u Buštěvsi (AČ II, 282-283, č. 45; AČ III, 544,č. 546; AČ III, 545, č. 558).

18.6.1450: Přístupová listina k vildštajnské mírové smlouvě pečetěná na Rokštejně (http://images.monasterium.net/pics/CZ-SOAT/Historica/SOAT-HistoricaTrebon_14500618_1459-b_r.jpg)

13.7.-3.8.1450: Zdeněk z Valdštejna se zúčastnil sněmu v Pelhřimově a ve výpovědi sněmu z 3.8. je uváděn jako Zdeněk z Rukšteina (AČ II, 284-286, č. 46)

4.4.1454: potvrzení českého a uherského krále Ladislava Pohrobka na sádecké zboží, a to na hrad a městečko Sádek, Staříč, Čáslavice, Slavice, Kojetice, Přibyslavice, Římov, Rokytánky a Radonín (AČ VII, 580, č. 27)

1456: na Rokštejně koncipován prozatím poslední známý dokument. Hynek ve stížném listu psal králi Ladislavovi o zadržované platbě třebíčského opata ve výši 40 kop grošů (Švábenský 1965, 116, č. 390)

1464: Jan z Valdštejna a ze Slavkova pohání Mikuláše z Petrovic o 300 kop grošů z Okříšek a Petrovic, že neosazuje službou k hradu Rokštejnu dvěma koňma (LCS IV, 154,č. 773).

1465: Jiří z Poděbrad zaslal Jihlavským list, ve kterém omlouvá a brání Hynka z Valdštejna, že zloděj vyslýchaný na mučení v Telči křivě vypověděl o hradě Rokštejně (Regesten 32, č. 169; Hoffmann – Křesadlo 1971,52, č. 165)

1466: Hynek z Valdštejna pohání opět Mikuláše z Petrovic o 300 kop grošů, že má vojenskou službu se dvěma koňmi k hradu Rokštejnu za zapsané vsi Petrovice a Okříšky, které k hradu příslušejí (LCS IV, 213, č. 908)

26.5.1467: Král chrání Hynka a Václava z Valdštejna před Jihlavskými ještě jednou, a to listem, kterým žádá purkmistra a konšely, aby nepodporovali nepřátele bratří z Valdštejna, kteří stojí věrně při králi (Regesten 33, č. 179; Hoffmann – Křesadlo 1971, 54, č. 173)

Hrad Rokštejn mizí z písemných pramenů a objevují se jen toponyma obsahující Rokštejn nebo rokštejnský např. rybník uváděný Brtnickým urbářem

Zkratky
AČ – Archiv český
CDM – Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae
LCS – Libri citationum et sententiarum
LL – Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka
MKJ – městská kniha jihlavská
RBM – Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae
Regesten – Regesten der Archive im Merkgrafthume Mähren.
ZDb – Zemské desky brněnské

prameny a literatura

Edice:
eds. Urbánková, K. – Wihodová, V., 2008: Brněnské berní rejstříky z přelomu 14. a 15. století. Prameny dějin moravských 15. Brno.
ed. Švábenský, M., 1965: Stavovské listiny 1212-1847. In: Inventáře a katalogy Státního archívu v Brně. Katalog. Brno.
AČ:
ed. Friedrich, G., 1921: První kniha provolací desk dvorských z let 1380-1394. Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské XXXI. Praha.
ed. Hoffmann, F., 2001: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské XXXVIII. Praha.
ed. Hoffmann, F., 2004: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské XL/1. Rejstříky městské knihy jihlavské z let 1425-1442. Praha.
ed. Kalousek, J., 1840: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské VII. Praha.
ed. Kalousek, J., 1889: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské IX. Praha.
ed. Kalousek, J., 1890: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské X. Praha.
ed. Kalousek, J., 1892: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské XI. Praha.
ed. Kalousek, J., 1895: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské XIV. Praha.
ed. Palacký, F., 1842: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské II. Praha.
ed. Palacký, F., 1844: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské III. Praha.
ed. Palacký, F., 1846: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské IV. Praha.
CDM:
ed. Brandl, V., 1868: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae VII/3. Brünn.
ed. Brandl, V., 1875: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae IX. Brünn.
ed. Brandl, V., 1878: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae X. Brünn.
ed. Brandl, V., 1890: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae XII. Brünn.
ed. Chytil, J., 1854: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae VI. Brünn.
ed. Chytil, J., 1858: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae VII/1. Brünn.
ed. Chytil, J., 1860: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae VII/2. Brünn.
RBM:
ed. Emler, J., 1882: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. Pragae.
ed. Emler, J., 1890: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. Pragae.
LCS:
ed. Brandl, V., 1878: Libri citationum et sententiarum. Knihy půhonné a nálezové III/1. Brunae.
ed. Brandl, V., 1880: Libri citationum et sententiarum. Knihy půhonné a nálezové III/2. Brunae.
ed. Brandl, V., 1881: Libri citationum et sententiarum. Knihy půhonné a nálezové IV/1, 2. Brunae.
LL:
ed. Rynešová, B., 1932: Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka. Svazek II. 1438-1444. Praha.
ed. Rynešová, B., 1937: Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka. Svazek III. 1445-1448. Praha.
Regesten:
ed. Chlumecký, P., 1856: Regesten der Archive im Merkgrafthume Mähren I. Brünn.

Literatura:
Baletka, T. 1996: Dvůr, rezidence a kancelář moravského markraběte Jošta (1375-1411). Sborník archivních prací XLVI, 259-536.
Demek, J. a kol., 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Horny a nížiny. Praha.
Demek, J. - Mackovčin, P. -  Balatka, B., 2006: Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon. Brno.
Hoffmann, F., 1999: Listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Od počátků do roku 1848. Jihlava.
Hoffmann, F. – Křesadlo, K., 1971: Městská správa Jihlava. Inventář. Sv.1. Listiny (1240) 1269-1900 (1929). Jihlava.
Měřínský, Z., 1988: Brtnice a okolí od poloviny 13. století do válek husitských. In.: Janák, J. (ed.), Dějiny Brtnice a připojených obcí. Brno, 51-99.
Měřínský, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981-2006. Brtnice – Brno.
Měřínský, Z. – Plaček, M., 1989: Rokštejn, středověký hrad na Jihlavsku (jeho dějiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981-1989). Brno-Brtnice.
Mezník, J., 1999: Lucemburská Morava 1310-1423. Praha.
Sedláček, A., 2003: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty svazek 5. Atlas pečetí. Soupisy, rejstřík, faksimile. Praha.
Soukup, M., 2004: Dolní palác hradu Rokštejna. Vyhodnocení nálezové situace v jižním prostoru. Brno. Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, nepublikovaná diplomová práce.
Zaoralová, M., 1988: Od husitství k Bílé hoře (Brtnice v majetku Brtnických Valdštejnů). In.: Janák, J. (ed.), Dějiny Brtnice a připojených obcí. Brno, 101-132.

Internetové zdroje:

 

Písemné prameny:
http://www.monasterium.net/
http://www.manuscriptorium.com/?q=csMěstské knihy jihlavské

http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/urb01/docs/URB01-63.htm Urbář panství Btrnice 1538

http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/urb01/docs/URB01-64.htm Urbář panství Brtnice 1570

http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/urb01/docs/URB01-65.htm Urbář panství Brtnice 1585

http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/urb01/docs/URB01-66.htm Urbář města Brtnice 1660

Mapové portály:
http://oldmaps.geolab.cz/index.pl?z_height=800&lang=cs&z_width=1200&z_newwin=0
http://www.mza.cz/indikacniskici/index.html#

Historie archeologických výzkumů

1958-1965: amatérský archeologický výzkum Bohumila Coufala s vědomím MZM v Brně a MV v Jihlavě

1963-1966: Z. Měřínský – gymnaziální léta (amatérský archeologický výzkum) – čtverce 1x1m N 1-21; profily A-B, CD, E-F, G-H, I-J; prostor jižně a jihozápadně od věže horního hradu v současných čtvercích 4/9-10 a 5/9-10

1981-1988: Archeologický ústav ČSAV v Brně – vedoucí: Z. Měřínský – záchranný archeologický výzkum

1989-1991: Moravské zemské muzeu Brno – vedoucí: Z. Měřínský – systematický archeologický výzkum

1991-1996: Historický ústav FF MU v Brne – vedoucí: Z. Měřínský – systematický archeologický výzkum

1996-dosud: Ústav archeologie a muzeologie FF MU v Brně – vedoucí: Z. Měřínský (v roce 1997 výzkum prerušen); systematický archeologický výzkum

2005-2011: archeologický výzkum za podpory výzkumného záměru MŠMT

2009-2012: výuka studentů archeologie za podpory OPVK

2012-2016: výuka studentů za podpory IVPP

Stávající systeamtický archeologický výzkum

  • ve čtvercích o rozměrech 5x5 m
  • odkryv po přirozených vrstvách, případně uměle vytvořených technických vrstvách v přirozených vrstvách pro zvýšení sběru terénních dat

Dokumentace: kresebná, fotografická, zaměření totální stanicí, fotografická 3D modelace

Odebírání vzorků:

Probíhající výzkum: v severním přibraní hradu

Opravy a konzervace hradu

1958-1965: Opravy prováděné pod vedením ing. B. Coufala
1961: dostavba zdiva v SV úseku vnější obvodové hradby dolního hradu S od východní věže dolního hradu a výstavba a rekonstrukce zdiva v místech odpadového kanálu dolního hradu mezi stávajícími objekty budovy C a tzv. kovárna
1961-1962: dostavba části zdiva mezi komorou F a věží dolního hradu v místě vnější obvodové hradby, dostavba JV nároží východní věže dolního hradu
1962: dostavba vypadlého líce zdiva v jižním úseku hradby horního hradu ze strany dolního hradu
1964: dostavba JZ nároží obvodové hradby horního hradu, dostavba zdiva v západním úseku obvodové hradby horního hradu (zazdění mříže) s výhledem k Z
1965: výstavba zdiva na substruktuře odkrytá vstupní brány do dolního hradu z předhradí
1969: oprava zdiva vstupní brány do horního hradu a zdiva paláce horního hradu v jihovýchodní části (místo odtržení zbytku paláce směrem do nádvoří dolního hradu)
Nedatovaná dostavba nárožích věže horního hradu

1981-1996: Opravy prováděné pod vedením prof. PhDr. Z. Měřínského, CSc.
Nedatovaná stabilizace koruny zdiva odkrytých situací: hlavní obvodová hradba dolního hradu (JV úsek) a zdiva hospodářských komor, tzv. kovárny a jižní úsek zdiva budovy C

2003-2010: projekt ,,Konzervace a stabilizace konstrukcí hradu Rokštejn"
2000-2002: vypracován z podnětu tehdejšího OÚ (pozdějšího MÚ Brtnice) za konzultací a přispění odboru Památkové inspekce MK ČR v Praze projekt „Konzervace a stabilizace konstrukcí hradu Rokštejn“, a to za kulturním a osvětovým účelem včetně prezentace výsledků archeologického výzkumu
2003-2010: realizace projektu ,,Konzervace a stabilizace konstrukcí hradu Rokštejn", konzervace, stabilizace zdiva hradu a další práce s tím související
2002: oprava východní věže dolního hradu (interiér, exteriér)
2003-2004: oprava dolního paláce (interiér, exteriér)
2005-2007: oprava horního paláce (interiér, exteriér)
2006: oprava koruny hradby horního hradu při horním paláci, zpevnění původních omítek ve vnitřní straně paláce, statické zajištění zdiva, zpevnění koruny zdiva, zajištění dlouhodobé ochrany původních hodnotných architektonických komponentů pomocí lokálního zastřešení ve dvorní části paláce
2007: interiér horního paláce
2008: oprava věže horního hradu (exteriér a interiér), stávající obvodová hradba horního hradu V, Z
2009: oprava věže horního hradu (exteriér), stávající obvodová hradba horního hradu v úseku Z a V, oprava vstupní brány horního hradu
2010: horní hrad: zpevnění a zvýraznění substrukce obvodové hradby ze 13. století v jejím východním a jižním úseku; stávající obvodová hradba horního hradu v úseku J 

2011:

2012:

2013:

2014:

2015: dostavba SV nároží hlavní obvodové hradby

2016: sanace okenního otvoru v 2. podlaží v severní části východní stěny v dolním paláci, vyplnění otvorů v severní hradbě při bráně hradu

Používáte starou verzi internetového prohlížeče, která již není podporována. Je možné, že některé aplikace nebudou zobrazeny správně, některé funkčnosti nebudou dostupné, případně budou dostupné v omezeném rozsahu.