Výzkum zázemí hradu se soustřeďuje na rekonstrukci územního vývoje, a proto je spojen s analýzou písemných a kartografických pramenů. 

Rekonstrukce panství a jeho změny lze postihnout pomocí terénní prospekce a evidence zaniklých sídel s agrární ekonomikou stejně jako ze zjištění výrobních a těžebních objektů v hranicích jednoho panství. Pomoc písemných pramenů při rekonstrukci osídlení je zásadní přesto analýza historické krajiny založená na průchodu terénu a odběru vzorků ukazuje základní subsistenční strategie regionu a změny ve využívání krajiny u strategií vesnických ekonomik založených na zemědělství nebo u strategie panství a jejich zaměření.

Strategie ekonomik jednotlivých sídel dokumentujeme a analyzujeme v menším segmentu krajiny s pokusem o rekonstrukce sídel a jeho primárního ekonomického zázemí např. vesnice a její plužina. V rámci rekonstrukcí původních středověkých územních ploch využívaných pro zemědělství se vychází z několika základních faktů, které se pokoušíme kombinovat pro zjištění úživnosti a výnosů středověkého ale i novověkého zemědělství. Nedocenitelným pramenem pro takovéto analýzy je průchod krajinou a identifikace zaniklých antropogenních objektů (sídel a jejich agrárních zázemí), laserové skenování krajiny, kartografické prameny a písemné prameny (urbáře, lánové rejstříky).

Součástí výzkumu je odběr vzorků pedosondýrkou a jejich analýza. Zjišťování základních stratigrafií a rekonstrukce kulturních vrstev v antropogenním areálu, odběr vzorků pro rekonstrukci přírodního prostředí a využívání dat z pedologických analýz provedených ve zkoumaném regionu.

Rozsáhlá oblast Českomoravské vrchoviny je typickým zástupcem skupiny starých hercinsko – variských krystalických hornatin (Mittelgebirge), které ve Střední Evropě zaujímají významnou rozlohu. Z hlediska klimatovegetačních ukazatelů a synantropie patří mezi periferie, což z nich ovšem současně činí území, která byla ve středověku intenzivně kolonizována. Proto právě zde nalézáme jedinečné doklady klíčového procesu vzniku evropské kulturní krajiny. Ve studiu kombinujeme výzkum archeologický, archivní, archeobotanický a geovědní v jednotnou a do značné míry robustní výpověď o dynamickém a dlouhodobém procesu středověké kolonizace, odlesňování a exploataci surovin v srdci a na periferii přemyslovského soustátí zároveň.

Vedle samotných sídelních areálů různého typu jsou předmětem výzkumu krajinné relikty po těžbě rud a zaniklé úpravnické i metalurgické areály. Jejich výpověď je doplňována studiem stratigrafií niv, poskytujícím klíčová off-site data. Vedle toho byly úspěšně detekovány a zkoumány také relikty středověkých lesních porostů, dochované díky trvale anaerobním podmínkám a stagnaci vody.

Jedná se o směr, který vyplňuje mezery ve středoevropském archeologickém a historickém environmentálním bádání a který právě díky zaměření na málo zpracovaný středověk je svým způsobem pionýrský. Teoretická, metodická i instrumentální stránka vědeckého výzkumu odpovídá přístupu interdisciplinárnímu, podstata otázek zůstává kulturněhistorická.